Co je Valašsko

Když se řekne Valašsko, co vás napadne jako první? Lidové tradice, svérázná kuchyně, malebná venkovská architektura, nebo snad krásná krajina s horskými hřbety a hlubokými údolími? Valašsko nabízí mnoho zážitků jak pro milovníky přírody, tak pro ty, kteří se zajímají o historii, regionální obyčeje nebo národní pokrmy… Posuďte sami a inspirujte se.

Historie Valašska

Než se podíváme na některá zajímavá místa a města tohoto regionu, projděme si stručně jeho historii.

Valašsko je region kulturně svébytný, přestože jeho osídlení je historicky mladé. Vůbec první osídlení je datováno do 11. století, ale historicky doložená existence prvních vesnic spadá až do první poloviny 12. století. Důvodem jest, že místní lidé o toto neúrodné periferní území nejevili valný zájem. Později, ve 13. století, se na osidlování začaly podílet především mnišské řády. To se změnilo až s příchodem Valachů.

Označení Valašsko má svůj původ v Rumunsku – od 13. století zdejší valašské pastýřské kmeny soustavně emigrovaly Karpatským obloukem na západ a sever, odkud se přes Slovensko a Slezsko dostaly až na severovýchodní Moravu. Na své cestě Valaši sice postupně ztratili svůj původní jazyk (s výjimkou některých až notoricky známých slov jako brynza, které dodnes používají ve svém nářečí), zachovali si však mnoho ze své původní kultury, mezi nimiž dominují hlavně hudba, kroje a jedinečný folklór. A samozřejmě také salašnické tradice extenzivního pastevectví – nového způsobu chovu koz a ovcí a zpracování jejich mléka.

Kultuře, kterou si sebou přinesli, postupně ustupovaly jednotlivé vrstvy z tradic původních usedlíků. Kolem 17. století se Valaši zcela asimilovali a obyvatelé tohoto kraje si již naplno uvědomovali svojí identitu, kterou dodnes reprezentují tak, jak ji známe.

Co je to valach – podle jedné starší teorie jde o slovanskými jazyky převzaté germánské slovo Walhs, které označovalo Kelty nebo románskými jazyky mluvící národy. Dnes se více uplatňuje myšlenka, že se slovo Valach vztahuje k obecnému označení pastevců a horalů, což tehdejší migranty na severovýchodní Moravě zcela charakterizuje.

Hlavní rysy Valašska

Mezi hlavní rysy lidové kultury Valachů spadají, jak již bylo řečeno, hlavně lidové oděvy a kroje, písně a tance.

Zajímavá je však i jejich lidová architektura. Ta se výrazně odlišuje tím, že nebyla ovlivněna slohovou architekturou privilegovaných vrstev. Na celém území Valašska tak mají lidská sídla obdobné znaky – buď jde o vsi řetězového typu, nebo o rozptýlené dvorce, u nichž se páslo stádo koz. Od 18. století se na Valašsku ustálil typ karpatského roubeného stavení, jehož hlavním stavebním materiálem byl kámen a dřevo. Střecha byla kryta šindelem. Interiér se skládal ze tří základních místností – jizby s pecí a ohništěm, síně a komory. Vrcholem valašské lidové architektury jsou dřevěné kostelíky.

Pozn. k o.: dřevěný kostelík z Větrkovic u Příbora v Dřevěném městečku

Valašský kroj byl původně pastýřský oděv, proto postrádal (a oproti jiným krojům stále značně postrádá) na barevné rozmanitosti a pestrosti. Na jeho výrobu se používaly látky, které byly dostupné – sukno, lněné a konopné plátno a kůži, pro parádu se hodil mosaz, stříbro a perleť.

Ženský kroj se skládal z rubáče, rukávců, svrchní sukně, kordulky, fěrtochu, obřadní kútnice a úvodnice.

Součástí mužského kroje byla košule, nohavice a brunclek, na ochranu před zimou se používaly huně, haleny, župice a kožuchy. 

Za nejstarší párové tance na Valašsku se považují tance točivé. Obřadní tance se skládají hlavně ze skákání. Dalšími tehdy oblíbenými tanci jsou taneční kolektivní hry – metlový, zrcadlový a jim podobné. K tancům se zpívalo za doprovodu dud, píšťal, houslí nebo malého cimbálu. Tanec, hudba a text písně tvořily harmonický celek – text písně byl obvykle pozitivního charakteru a měl emotivně či tematicky navodit taneční atmosféru.

A nakonec samozřejmě musíme zmínit i lidové pokrmy. Pro Valašsko jsou typické různé varianty pokrmů se zelím a švestkami. Známá je kyselice – hustá polévka z kysaného zelí a smetany, frgále – sladké kynuté koláče, střapačky – obdoba slovenských halušek, nebo trnková omáčka, jejíž základ tvoří jak sušené, tak čerstvé švestky a perníkové koření, která se přidává třeba k pečenému masu…

Mapa Valašska

Území Valašska není pevně dané. Za jedinou pevnou hranici tohoto kulturního regionu můžeme považovat jihovýchod, která je určená státní hranicí se Slovenskem. Jinak se územní rozsah odvíjí od započtených stanovisek, jako je typ krajiny, původní způsob života, kroje nebo nářečí. Dříve platilo, že Valašsko bylo prostě tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Když zájem o salašnictví jakožto hlavní zdroj obživy opadal, vymezoval se region podle kroje a nářečí. Dnes je přirozeně tato pomyslná hranice regionu dána tím, kde se lidé za Valachy považují.

Jaká města spadají do Valašska

Měst, která jednoznačně patří do území Valašska, je hned několik, další se nachází na okrajích pohyblivé hranice. Za jádro se obvykle považuje Horní Vsacko, Vsetínsko a Rožnovsko, dále Valašské Meziříčí od severu, Lukovsko od jihozápadu, a Valašské Klobouky od jihu.  Za okraj se považuje například Vizovice a Slavičín, za přechodné pak oblast kolem Zlína nebo Luhačovské Zálesí, Hostýnské Záhoří a severní úpatí Beskyd.

Kompletní přehled měst na území Valašska:

• Valašské Meziříčí
• Vsetín
• Valašské Klobouky
• Vizovice
• Zubří
• Slušovice
• Rožnov pod Radhoštěm
• Brumov-Bylnice
• Karolinka

Na pomezí Valašska a sousedních oblastí se nachází Frenštát pod Radhoštěm, Fryšták, Slavičín, Zlín, Kelč a Luhačovice.

Zajímavá místa na Valašsku

Naučná stezka Klenov

Naučná stezka Klenov na sedmi kilometrech a deseti informačních panelech představuje geologické, botanické a zoologické zajímavosti Javorníků v oblasti kolem masivu Klenov. Stezka je vhodná pro pěší i cyklisty na horských kolech, v zimě si ji mohou užít i běžkaři.

Pozn. k o.: skála Havranka na naučné stezce Klenov

Trasa stezky vychází od přehrady Bystřičky, po modré turistické značce pokračuje směrem k přírodní rezervaci pod vrchem Klenov, a dále ke skalnímu vrcholu Zámčisko, kde stávala středověká tvrz. Dohromady nabízí deset zastávek.

Jurkovičova rozhledna v Rožnově nad Radhoštěm

Jurkovičova rozhledna byla postavena v roce 1896 na Karlově kopci podle architekta Dušana Jurkoviče v Rožnově nad Radhoštěm, nad Valašským muzeem v přírodě. Výška rozhledny je 32 metrů.

Z rozhledny uvidíte západní část obce Hutisko-Solanec, obec Vigantice, centrum Rožnova i jeho okrajové části a masív Radhoště.

Zajímavostí je, že veškeré kovářské a klempířské práce, včetně většiny tesařských prací, byly provedeny ručně za použití starých a dnes již téměř nepoužívaných technik.

Valašské muzeum v přírodě

Pokud máte cestu na Jurkovičkovu rozhlednu, můžete rovnou zavítat do již zmíněného Valašského muzea, které se chlubí speciální expozicí; jedním z nejstarších dřevěných městeček ve střední Evropě; Valašská dědina, nejrozsáhlejší areál typu stylové vesnice i s chovem zvířat a prezentace způsobu hospodaření a pěstování plodin; Mlýnská dolina s objekty technického stavitelství a funkčním technologickým zařízením, a expozici Dopravní prostředky na Valašsku. Kromě toho nabízí stálou národopisnou expozici Městečko pod Radhoštěm (historie Rožnova pod Radhoštěm) a mnoho dalšího.

Stezka Valaška – stezka mezi korunami stromů Pustevny

Nadzemní panoramatická Stezka Valaška je celkově dlouhá 660 metrů, jehož součástí je skleněná vyhlídková plošina, rozhledna o výšce 22 metrů, a 150 metrů dlouhý zavěšený „himálajský“ (lanový) chodník. Skleněná vyhlídková plošina vám bude evokovat, že stojíte ve vzduchu, a z rozhledny při dobrém počasí můžete dohlédnout na Jeseníky nebo Velkou Fatru. Celý projekt je umístěn ve výšce od čtyř do patnácti metrů od země. Návštěvníci se na stezce dozvědí pestré informace o beskydské přírodě i blízkém okolí.

Stezka mezi stromy stojí u hranice lanové dráhy na Pustevnách, kousek od běžeckého areálu, asi 250 metrů od lanovky směrem k vrcholu Tanečnica.

Naučná stezka Beskydské nebe

Beskydské nebe je 1800 metrů dlouhá okružní stezka celkově s osmi hlavními informačními panely seznamující návštěvníky jak s historií, tak současným děním v lokalitě Horeček. Stezka zahrnuje expozice siluet dravců, stezku v korunách stromů s šesti vzdělávacími zastávkami a mnoho dalšího.