Valašsko, region plně ponořený do horské oblasti Karpat, se rozkládá v severozápadním výběžku této geomorfologické provincie známé jako Západní Karpaty. Karpaty si sice rozdělily území mezi celkem osm evropských států, včetně České republiky, ale naše Valašsko leží ve Vnějších Západních Karpatech, které se dále dělí na menší geomorfologické celky.
Obsah článku
Geologicky patří Vnější Západní Karpaty k mladým pohořím s roztříštěnou krajinou, kde převažují táhlé horské hřbety orientované východo-západním směrem a prokládané údolími. Terén se stává drsnějším směrem od jihozápadu k severovýchodu. Na západě, kolem Slušovic a Kelče, se nacházíme v krajině rozeklaných pahorků, kde nadmořské výšky nepřesahují 600 metrů. Naopak nejvyšší partie Valašska, vysoko nad 1000 metrů, najdeme na východě, mezi vrcholky Javorníků, Vsetínských a Moravskoslezských Beskyd.
Geologický ráz regionu je poznamenán přítomností tzv. karpatského flyše, charakteristického střídáním vrstev různých sedimentárních hornin, především pískovce, slepence a jílovce. Toto geologické složení podporuje vznik sesuvů půdy po delších deštích. Nejodolnější horniny pak tvoří jednotlivé skalní útvary a hřebeny pohoří.
Na jihovýchodě tvoří hřeben Javorníků přirozenou hranici se Slovenskem, která se táhne mezi Valašskou Polankou a Velkými Karlovicemi. Na slovenské straně dosahuje Javorníky nejvyššího bodu Velkým Javorníkem (1072 m n. m.) a na Valašsku Malým Javorníkem (1019 m n. m.). Česko-slovenská hranice pokračuje směrem na západ hřebenem Bílých Karpat, které zasahují do Valašska jen malou částí v okolí Brumova-Bylnice. Nejvyšší bod Bílých Karpat je Velká Javořina (970 m n. m.), na území Valašska pak bod Průklesy (836 m n. m.). Na jihozápadě Valašska se nachází Vizovická vrchovina (nebo také Vizovické vrchy), která dosahuje svého vrcholu Klášťovem (753 m n. m.).
Severněji je Valašsko prostoupeno Hostýnsko-vsetínskou hornatinou, která se táhne od Rusavy až po Velké Karlovice a je údolím řeky Vsetínské Bečvy rozdělena na západní Hostýnské vrchy s nejvyšším bodem Kelčský Javorník (865 m n. m.) a na východě na Vsetínské vrchy (neboli Vsetínské Beskydy) s nejvyšším bodem Vysoká (1024 m n. m.).
Nejvyšší polohy na Valašsku dosahují hřebenem Moravskoslezských Beskyd, které tvoří severní hranici regionu a od Vsetínských vrchů na jihu jsou odděleny…jedná o skvost v krajině, vynikající svou roztodivností a působivými výhledy, od zvlněných nížin až po vrcholky přesahující 1000 metrů nad mořem.
Vnější Západní Karpaty, do kterých Valašsko spadá, jsou známy svými mladými, značně rozeklanými horami. Obrovské hřbety táhnoucí se od západu na východ jsou doplněny množstvím údolí. Západně od Slušovic a Kelče se nachází krajinu tvořenou malebnými pahorky, které nedosahují více než 600 metrů nad mořem. Oproti tomu na východě Valašska najdeme vrcholky sahající až k 1000 metrům nad mořem, kde dominují hřebeny Javorníků, Vsetínských a Moravskoslezských Beskyd.
Zvláštností regionu je výskyt karpatského flyše, což je pravidelné střídání vrstev usazených hornin, jako jsou pískovec, slepenec a jílovec. Toto složení země je ideální pro vznik sesuvů půdy po dlouhodobém dešti. Nejodolnější horniny pak tvoří jednotlivé skalní útvary a horské hřebeny.
Hřeben Javorníků na jihovýchodě tvoří přirozenou hranici se Slovenskem. Nejvyšší bod na slovenské straně je Velký Javorník (1072 m n. m.), na straně české pak Malý Javorník (1019 m n. m.). Česko-slovenskou hranici na západě pokračuje hřeben Bílých Karpat, který se do Valašska zasahuje jen mírně v okolí Brumova-Bylnice. Nejvyšším vrcholem Bílých Karpat je Velká Javořina (970 m n. m.), na území Valašska pak bod Průklesy (836 m n. m.). Jihozápad Valašska tvoří Vizovická vrchovina (Vizovické vrchy), jejíž nejvyšší bod je Klášťov (753 m n. m.).
Hostýnsko-vsetínská hornatina, rozkládající se ve středu Valašska od Rusavy po Velké Karlovice, je rozdělena údolím řeky Vsetínské Bečvy na západní Hostýnské vrchy s nejvyšším bodem Kelčský Javorník (865 m n. m.) a na východě na Vsetínské vrchy (Vsetínské Beskydy) s nejvyšším bodem Vysoká (1024 m n. m.).
Nejvyšší hory Valašska najdeme v hřebenech Moravskoslezských Beskyd, které tvoří severní hranici regionu. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1323 m n. n.) v Moravskoslezském kraji, ale nejvyšší bod Zlínského kraje a celého Valašska je hora Čertův Mlýn (1206 m n. m.) v témže masivu jako je legendární hora Radhošť (1129 m n. m.).
