Obsah článku
Vesnická osada je komplexem obytných a hospodářských budov, kde lidé nejen žijí, ale také pracují. Tyto budovy odrážejí sociální postavení a profesi svých obyvatel – ať už jde o zemědělce, řemeslníky, pastevce atd. V našem popisu se zaměříme na běžné farmářské sídlo v oblastech Vizovicka a Slušovicka, ale také se dotkneme některých jedinečných venkovských staveb. V kapitole „Sídla a jejich významné památky“ najdete detaily o význačných stavbách v našem regionu.
Dům našich předků nebyl jen obytným prostorem, ale také pracovištěm, zvláště v zimě, kdy se stával dílnou pro výrobu dřevěných výrobků, péči o peří, předení lnu a konopí atd. Nejčastěji se domy stavěly z dřeva, avšak postupně se objevovaly zděné domy, zejména v městech a u bohatších vesničanů. Podrobnosti o domě najdete v příloze 2.
Hospodářská zvířata byla pro naše předky klíčovým zdrojem obživy, jelikož neúrodná půda Valašska neumožňovala pěstovat velké množství plodin. Zvířata byla ustájena v chlévech, které byly často připojeny k obytné části domu. Chlévy byly stavěny buď z otesaných trámů nebo z kamene, později z nepálených cihel. Uvnitř se nacházely kotce pro zvířata a pod střechou se skladoválo seno, obilí a nářadí.
Slepice byly na noc uzavírány do kurníku, který byl buď součástí chléva nebo stál samostatně. Pokud stál samostatně, byl umístěn naproti vchodu do chléva a byla k němu přistavěna králíkárna.
Stodoly sloužily jako skladiště pro plodiny, které vyžadovaly vzdušný prostor. Tyto velké budovy byly často největší na farmě a sloužily k uchování obilnin, sena, zemědělského nářadí a později i strojů. Stodoly byly také místem pro mletí obilí a často se v nich konaly svatební oslavy.
Sklepy byly používány k ukládání plodin, které vyžadovaly chlad. Ty byly často vybudovány ve strmém svahu poblíž domu a sloužily k ukládání kořenové zeleniny, brambor, ovoce a dalších méně trvanlivých plodin.
Ovoce bylo pro naše předky nepostradatelným doplňkem stravy. K sušení ovoce, které se nevešlo do sklepa nebo se nepoužilo na výrobu džemů, se používaly sušírny. Tyto dřevěné stavby s pecí uprostřed sloužily k sušení ovoce na speciálních lískách.
Chov ovcí byl na Valašsku běžný a mnoho farem tak mělo speciální ustájení pro ovce – ovčírny. Tyto velké dřevěné stavby sloužily k ustájení ovcí během zimy, zatímco v létě byly ovce na salaších kolem vesnice.
Každá domácnost měla také latrínu, která stála mimo dům, často vedle hnojiště. Tyto malé budovy byly obložené deskami a hnůj z nich se používal k obohacení polí.
